Markománi2
| Vlastnosti |
|---|
| Jméno Kmene: | Markománi2 |
| Tag: | (M)2 |
| Počet členů: | 3 |
| Body nejlepších 20 hráčů | 818 |
| Body dohromady: | 818 |
| Bodový průměr: | 273 |
| Umístění: | 32 |
| Poražený protivník: |
8.861 (44.)
|
| » Kmenová složka (externí odkaz) |
Členové kmene
|
|
Popis
|
(M)2 byl založen od misa a niki. S dotazem se obraťte na misa a niki.
Měnit tento text je oprávněn pouze diplomat a vedení kmenu.
Hlavní kmen
M 2
Vedení kmene
misa a niki
Diplomacie
Nábor
Pravidla kmene
Aktivita - min. 2-3 týdně
Spolupráce - uzavírání s jinými kmeny.
Historie Markomanů
Markomani byli germánský kmen - patřící do svébského svazu.
Původ názvu
Název kmene má několik možných výkladů:
Ze starogermánského marka - hranice + man muž, tedy muži z pomezí hraničáři.
Z keltského výrazu pro koně - marko + starogermánského muž.
Případně podle římského kapitána jménem Marcus Romanus, který dezertoval v roce 13 př. n. l.
Dějiny
58 př. n. l.: Markomani se poprvé objevují v armádě náčelníka Ariovista; v té době sídlili v oblasti kolem řeky Mohan.
9 př. n. l.: Římský vojevůdce Drusus je zatlačil hlouběji na východ do Čech. Pod vedením krále Marobuda zde založili mocnou Marobudovu říši.
166–180 n. l.: Kmen se masivně zapojil do markomanských válek proti Římské říši vedené císařem Markem Aureliem.
5. století: V období stěhování národů se Markomani postupně přesunuli na území dnešního Bavorska, kde splynuli s místním obyvatelstvem.
Marobud jiné názvy: Marbod, Marobod, Maroboduus; 35/30 př. n. l. - 37/38 n. l., Ravenna byl markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území v období 9/6 př. n. l. - 17/18 n. l. tak zvaný Marobudova/Marbodova říše. Původ jeho jména má keltský tvar. Keltské Maroboduos by prý germánsky znělo Marabadvaz - v boji slavný. Původ keltského tvaru je neznámý.
Život
Marobud pocházel z urozeného markomanského rodu a o jeho mládí mnoho nevíme. Prožil ho zřejmě v Římě, kam byl, jak bylo častým zvykem, odveden jako rukojmí a vzděláván po boku urozených římských chlapců. Někdy před rokem 9 př. n. l. se vrátil ke svému kmeni, který v té době sídlil v tehdejší Germánii, a stal se jeho králem. Mezi lety 9-6 př. n. l. se Markomani v souvislosti s aktivní činností římských jednotek v této oblasti přesunuli na území Čech, kde osídlili zejména střední, jižní a východní Čechy a podkrušnohorské oblasti.
Marobud si podmanil kmen Lugiů sídlící ve Slezsku a jeho svrchovanost postupně uznali i Silingové, Gótové, Semnoni a Longobardi. Jeho moc tak sahala od Dunaje na jihu k dolnímu Labi na západě a k dolní Visle na severovýchodě.
Brzy vytvořil mocnou a prosperující říši, která měla podle vzoru Říma vybudovanou velkou armádu. Přestože ho Římané vnímali jako hlavního konkurenta v oblasti, snažil se vůči Římu vést politiku neutrality.
Římský historik Velleius Paterculus se zúčastnil výpravy, kterou proti Marobudovi Římané podnikli v roce 6 n. l. První směr útoku vycházel z vojenského tábora Carnuntum u Vídně pod vedením Tiberia pozdějšího císaře a druhý od vojenského tábora Mogontiacum - dnešní Mohuč vedl Lucius Sentius Saturninus, toho času místodržící provincie Germánie. K úspěchu zřejmě předurčená výprava vyšla naprázdno, když v Panonii vypuklo povstání a Tiberius byl nucen jít na pomoc panonským posádkám. Marobud toto dočasné římské oslabení nevyužil k protiútoku, naopak urychleně uzavřel s Římem smlouvu o nezávislosti, přátelských vztazích a neútočení, která mu na další desetiletí zajistila klid.
Marobud zachoval lojalitu k Římu i během povstání v Germánii pod vedením cheruského vůdce Arminia, které vedlo, k velkým obětem na římské straně bitva v Teutoburském lese. S růstem Arminiovy moci od Marobuda odpadly některé kmeny Semnoni a v roce 17 n. l. došlo k prvnímu přímému střetu mezi Arminiem a Marobudem. Ten byl v roce 18 n. l. svržen po přepadení Katvaldou, vyhnaným šlechticem, který získal spojence u Gótů na dolní Visle. Marobud se uchýlil pod římskou ochranu, byl však internován a zbytek života strávil v Raveně, kde byl i pohřben. Je ironií osudu, že podobný osud zajatkyně v Raveně prožila i Thusnelda, manželka jeho největšího, v té době již mrtvého protivníka Arminia. |
|
|
